Příběh číslo 2
Tak už budu skoro na místě. Zbývá vystoupat poslední kopeček, přejít most a předat dopis. Těším se, že můj úkol bude u konce a já si klidně užiji svoji odměnu. Na mostě potkávám skupinu vojáků, snad oni budou vědět, jak se vlastně ke králi dostat a předat mu zprávu. Na můj dotaz se jeden z těch mužů zatváří překvapeně. Když dodává : „Král ? Jemu už dopis nepředáš, je mrtvý, raději jdi rychle pryč, snad i opusť město, neblíží se dobré časy a nebude bezpečno“.
Co teď, slzy se mi hrnou do očí a netuším, co dělat. Bez jakékoli myšlenky utíkám znovu dolů, ale při kvapném běhu zakopnu a spadnu na zem. Torna, ve které se nachází podezřelý přístroj s kličkou, narazí na tvrdou zem. Snad se nic nestalo, probleskne mou hlavou, když tu náhle……….. Koukám kolem sebe, velká budova, obrovské věci, které pohltí mnoho lidí, nějak divně tvrdá cesta. Co se stalo, nevyznám se v tom a trochu neopatrně kontroluji, jestli se torna a hlavně přístroj v ní nějak nepoškodil, pootočím kličkou a teď už vůbec ničemu nerozumím. Kolem děti, které si hrají v bazénu u malé kašny, ženy v bílých pláštích, co na ně dohlíží. Odvážím se zeptat, kde to jsem. Usměje se a řekne : „To ví přece každý, Masarykovy domovy“. Nechápu, to musí být bohatý král, takový palác a těch dětí ? Odhodlám se k druhé otázce : „Kde najdu krále ?“. Snažím se tak poněkud trapně zneužít fakt, že nebylo řečeno, kterému králi mám vlastně dopis předat. S touto otázkou však u ženy nepochodím, buď se bojí, nebo je nějak slabomyslná.
Naštěstí, palác má i svoji kapli a tam poznávám muže, který mi snad dobře poradil, nad mojí otázkou se dlouze zamyslel a potom pravil : „Chlapče, krále už nenajdeš, ale šel bych tam, kde snad přetrvává duše jednoho z největších králů. Musíš vystoupit do nebes, tam kde bylo budováno centrum světa křesťanského u nás, množství pokladů tam bylo a dosud je a tak tam hlídá vojsko Kristovo. Nad hlavou budeš mít hvězdné nebe a za zlatou mříží najdeš nebeský Jeruzalém. Tam i král chodil bos. Tak tam bych hledal“. Moudrý muž, pomyslím si, jenomže musel rychle odejít a víc mi neprozradil. Asi tuším, ale přesto, poraďte mi prosím.