Úkol 7

S tím nebem je to dobrý nápad. Mohlo mě to také napadnout, vždyť kde jinde dostat odpověď na moji otázku, jak splnit úkol a doručit dopis králi, který je mrtev. Jak velké bylo mé zklamání. Sotva jsem se k hradu přiblížil, stráž mě nepustila ani za bránu, natož pak do místnosti, která mohla poskytnout odpověď na moji otázku. Při té strkanici, jak jsem se snažil vše vysvětlit a do hradu dostat se opět nějak pootočil strojek kouzelné krabičky v mojí torně a hle, hned vše jde. Do hradu jsem se dostal bez větších problémů a dokonce i do posvátné místnosti mě pustili. Jenomže ouha, v místnosti tak nějak něco chybělo. Svíce zde nehořely, vůně kadidla zde také nebyla a z pokladů jsem zde také nic nenašel. Lidé sem přicházeli bez pokory a dokonce obutí. Usoudil jsem sám, že zde se odpověď na moji otázku již nenalézá. Vypotácím se ven, kde mě oslní slunce, v bláhové naději oslovím jednoho z procházejících mužů : „Pane, prosím , kde najdu nějakého krále“. Překvapí mne jeho zvláštní úsměšek, když říká: „Kde to žiješ, krále jsme měli, měli jsme i pány, ale teď už nemáme ani krále, ani pány“, znovu se zvláštně ušklíbne a odchází pryč.

Divné, nerozumím tomu a tak tiše sám pro sebe říkám, že potřebuji nutně najít nějakého krále a rychle pootáčím strojkem raději o velmi malý kousek dozadu, snad to byl jeden zoubek divného soustrojí, možná dva, když se náhle nacházím na jakémsi nádraží městečka, které jsem předtím nikdy neviděl. „Potřebuji najít krále“, ptám se rychle člověka, který stál opodál. „Psst“, rozezleně na mě sykne, když dodává : “Ano, ale jdeš pozdě, tak utíkej na křižovatku a kdyby tam už nebyl, tak snad v hospodě Koubových“. Nerozumím, ale svojí jistotou mne ten člověk překvapil a tak pospíchám, ani nevím kam, jen poznávám, že všude jsem o krok pozadu.

Běžím, někdo mě poslal do jakési osady Městská Lada, potom dál, kde spadnu do Medvědího potoka, to už jsem zadýchán a bolí mě nohy, když překonávám horu Kamenná a přicházím do osady Nový Svět. Co teď, dál za ním nemohu, někdo mi radí, že se mi třeba povede zastihnout jej na mostě ve Františkově, protože voda je tento rok vysoko, ale vzdávám to. Vracím se zpět, když mě potkává člověk z nádraží a říká : „Copak, Nowotny Ti utekl ? Tak počkej u mě na samotách , něco vymyslíme“. Zarazilo mě to a říkám: „Tak král je Nowotny“, evidentně se tvářím velmi nedůvěřivě, když muž odpovídá: “Ano, ale tady mu všichni říkají jinak“. Pak pokračoval dál a já teď vlastně nevím, jak správně nazvat krále, aby každý věděl, o kom mluvím …………………………………………..



Správné řešení mi prosím pošlete na : hra@sista.cz

Přeji hezký další týden a děkuji, že s námi hrajete.